Depresivní porucha a jeho dopady na zdraví a peněženku

Depresivní porucha patří mezi nejčastější psychická onemocnění. V průběhu života toto onemocnění potká přibližně každou 4. ženu a každého 8. muže. Ženy se s depresivními poruchami potýkají častěji i z důvodu častých hormonálních změn během života a rovněž proto, že jsou v porovnání s muži vystaveny mnohem většímu psychosociálnímu stresu. Nejvíce mužů i žen trpících depresivní poruchou je ve věku 25 až 50 let.
Sjednat pojištění

Co je depresivní porucha

Depresivní porucha je duševní onemocnění, pro něž  jsou charakteristické trvalé poruchy nálad.

Plníme, i když nemusíme - Garantujeme, že vyplácíme plnění v alespoň 99 % případůSjednat pojištění

Definice depresivní poruchy, její hlavní příznaky a typy

Depresivní poruchy se dělí podle závažnosti na tyto typy:

  • mírná depresivní porucha – může být spojena se somatickým syndromem, umožňuje nemocnému člověku vcelku normálně fungovat, ale pomaleji
  • středně těžká depresivní porucha – pacient se izoluje od okolí, začíná ztrácet energii, přestává chodit do práce a zůstává doma
  • těžká depresivní porucha – pacient většinou nastupuje do léčebny

Mezi nejčastější příznaky depresivní poruchy patří:

  • pokles nálady trvající delší dobu
  • ztráta motivovanosti
  • pocity vyčerpání
  • neschopnost radovat se z maličkostí
  • ztráta elánu
  • pocity beznaděje
  • sebevýčitky
  • ztráta chuti o sexuální aktivity

Smíšená úzkostně-depresivní porucha

Smíšená úzkostně-depresivní porucha je psychická porucha, u níž jsou patrné příznaky deprese a úzkostí zároveň, ale žádný z těchto příznaků nepřevažuje do takové míry, aby mohla být stanovena diagnóza jedné z těchto poruch. Lidé se smíšenou úzkostně-depresivní poruchou mívají sklony k závislosti na alkoholu a na benzodiazepinech, a to až 2× více než lidé s panickou poruchou. Podle statistik trpí tímto onemocněním přibližně 5 až 9 % populace. Existuje předpoklad, že až 50 % pacientů nebylo s touto poruchou nikdy léčeno. 

Častými doprovodnými příznaky jsou:

  • různé psychosomatické potíže
  • spánkové poruchy
  • snížená obranyschopnost organismu a porucha imunity
  • plačtivost

Příčiny a rizikové faktory depresivní poruchy

Mezi nejčastější příčiny a rizikové faktory depresivní poruchy patří:

  • genetické dispozice
  • biologická zátěž (porod, léčba steroidy)
  • psychologická zátěž (rozvod, ztráta partnera nebo výpověď v práci)
  • tělesné onemocnění
  • zneužívání návykových látek
  • samota

Nemoc vás může zaskočit, ale my vás nenecháme na holičkách ani v čekací době

Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Posuzujeme to individuálně a plníme v 99,9 % případů, a to i když nemusíme. Jako v reálných příkladech ze života níže.
2bee3e7.png

Táta „alkoholik“ na koni

01eaf5e2.png

„Rizikový“ teambuilding

1de52e0.png

„Nezodpovědný“ dělník

simplea_tick.png

"Zákeřné" klíště

Simplea_ulcerative_colitis.png

Onemocnění "nepočkalo"

Simplea_suicide.png

Sebevražda "přišla" moc brzy

Diagnóza a léčebné možnosti

Co se týče diagnostikování depresivní poruchy a léčebných možností, stanovení diagnózy probíhá na základě klinického zhodnocení a sledování symptomů. Dále se provádí fyzikální vyšetření a laboratorní testy zahrnující krevní obraz, screening na drogy a testy na štítnou žlázu, aby se vyloučily jiné příčiny příznaků. Léčba depresivních poruch zahrnuje kombinaci užívání léků a psychoterapie. Užívají se antidepresiva, která mají schopnost léčit a vyléčit depresivních poruchu. Moderní farmaka už nejsou tolik zatížena vysokým rizikem vzniku nežádoucích účinků. Psychoterapie probíhá jako terapie s jednotlivcem a je možné ji doplnit skupinovou či rodinnou terapií.

Význam podpory a sebepéče

U pacientů s depresivní poruchou má klíčový význam podpora od rodiny a přátel a profesionálů z oboru duševních poruch. Důležitá je sebepéče a self-management spočívající v umění plánovat, dodržovat plán i samotné termíny, zvládat běžné každodenní situace apod.

Role životního pojištění v podpoře zdraví při depresivní poruše

Životní pojištění hraje v podpoře zdraví pacientů trpících depresivní poruchou důležitou roli. V případě, že má pacient sjednáno životní pojištění, může mu ve chvíli, kdy mu je diagnostikována depresivní porucha, takové pojištění pomoci pokrýt nejen náklady na léčbu, ale také mu poskytnout i další podporu.

Překonávání stigmatizace a podpora otevřeného dialogu

Stigmatizace může vést k negativní diskriminaci, která se může negativně podepsat na sebevědomí a aktuálním stavu pacienta. Velký význam v tomto ohledu hraje nejen vzdělávání, ale také podpora otevřeného dialogu o duševním zdraví.

Prevence a strategie zvládání depresivní poruchy

V oblasti prevence a strategií, jak zvládat depresivní poruchy a jak se je pokusit zastavit v počátku, je vhodné se zaměřit na následující:

  • Dopřejte si čas pro sebe.
  • Pravidelně se hýbejte a choďte do přírody.
  • Nebuďte sami a obklopujte se lidmi, které máte rádi.
  • Meditujte a relaxujte.
  • Vystavujte své tělo slunečním paprskům.
  • Vyvarujte se alkoholu a kouření.
  • Dbejte na zdravou stravu.
  • Stanovujte si reálné cíle.
  • Nevyhýbejte se zodpovědnosti.
  • Nepotlačujte negativní myšlenky.

Příběhy a svědectví

Příběh Miriam

Paní Miriam (27 let) pracuje jako učitelka základní školy. Trpí úzkostně-depresivní poruchou. Potíže se poprvé objevily v 10 letech. Na vině mohly být tělesné změny v pubertě i problematická komunikace s matkou, která sama byla úzkostná a o svou dceru se bála. Později se u Miriam začaly objevovat sklony k sebepoškozování. V 17 letech se rozhodla vyhledat odbornou pomoc. V zaměstnání se její onemocnění nepromítá, protože dochází pravidelně k psychiatrovi a na terapie a díky tomu v pracovním životě nemá žádné problémy. Užívá nízké dávky antidepresiv a onemocnění má pod kontrolou.

Příběh Anny

Paní Anna (20 let) je studentkou vysoké školy a trpí depresivní poruchou. První potíže se objevily ve 13 letech, nebyly však způsobeny žádným spouštěčem. Později přišlo i sebepoškozování. To ovšem přestalo zabírat a vše se provalilo. Ve 14 letech se přidaly myšlenky na sebevraždu. Na řadě byla návštěva dětského psychiatra a předepsání antidepresiv. V 17 letech, kdy Anna prožívala svoji první lásku, se začaly objevovat noční můry, které vyústily v extrémní únavu a stres. Vše se zhoršovalo a Anna skončila hospitalizovaná na psychiatrické klinice. Tam získala nové přátele a nadhled nad celou situací. Po 5 týdnech byla propuštěna domů, užívá léky a chodí k psychiatrovi, čímž udržuje své onemocnění v rámci možností pod kontrolou.

Závěr a shrnutí hlavních bodů článku

Depresivní porucha je nejčastějším onemocněním vůbec. Příznakem je trvalý pokles nálady, neschopnost radovat se z věcí, které člověka dříve uspokojovaly, nebo také pocit ztráty elánu a vyčerpanosti. I když příčiny nejsou dosud zcela objasněny, rizikovým faktorem jsou genetické dispozice, zvýšený stres, biologická nebo psychická zátěž. V tomto ohledu hraje důležitou roli komplexní přístup k léčbě a podpora duševního zdraví.

Zdroje

Chci zjistit, na co mám nárokZjistit

Nejčastější otázky

Kdy má životní pojištění smysl?

Životní pojištění a další typy pojištění mají smysl v případech, kdy je na klientově příjmu finančně závislá rodina, splácí hypotéku nebo jiné finanční závazky. Smysl tak má pro živitele rodiny a pro ty, kteří velkou měrou přispívají do rodinného rozpočtu, a pro osoby, jejich příjmy pokrývají pouze to základní a nezbývají jim rezervy na nenadálé situace.

Na co se vztahuje životní pojištění?

Životní pojištění chrání jednotlivce, případně i rodinu před finančními dopady nepříznivých situací. Vztahuje se například na smrt, závažná onemocnění, pracovní neschopnost, invaliditu, trvalé následky úrazů, ztrátu soběstačnosti a další.

Jak si správně nastavit životní pojištění?

Aby měl člověk nejlepší životní pojištění, je důležité si ho správně nastavit. Při výpočtu je obecně vhodné vycházet z čistého příjmu, ale záleží na typu pojištění, o které máte zájem. Pojistnou částku pro případ smrti je vhodné nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek ročního příjmu.

Jak vysokou životní pojistku zvolit?

Životní pojištění a nastavení jednotlivých rizik by mělo být efektivní, aby pojistka správně fungovala. Co se týče výše životní pojistky, pro pojištění smrti by se mělo vycházet z čistého příjmu a dalších okolností (výše hypotéky apod.). Pojistnou částku pro toto riziko je ideální nastavit přibližně na 2násobek až 3násobek čistého ročního příjmu. U invalidity je ideální částkou výše 1násobku až 3násobku čistého ročního příjmu.
redakce.png
Redakce
Celý tým Simplea tvoří jen 30 lidí, kteří mají kromě bohatých zkušeností z pojišťovnictví především touhu a nadšení dělat životní pojištění jinak.
Více o autorovi - Více článků od autora

Další články

Rádi vás uslyšíme.

Máte-li něco na srdci, volejte naši bezplatnou linku
+420 800 023 074
asfsafsaf
Spočítat životní pojištění

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.

Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.

Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.

Více informací & nastavení