Epilepsie je chronické onemocnění mozku doprovázené záchvaty. Jedná se o neurologický stav postihující mozek a nervový systém, jakousi „poruchu spektra“. Existuje několik typů epileptických záchvatů, přičemž dopady na zdraví postiženého člověka se mohou lišit případ od případu.
Příčiny epilepsie jsou komplexního charakteru a není lehké je identifikovat. Mezi nejčastější patří:
Čekací dobou se pojišťovna chrání před tím, aby se člověk, který tuší nějakou vážnou nemoc, nejprve pojistil a až následně navštívil lékaře. My v Simplea víme, že ne všechny případy propuknutí nemoci v čekací době jsou spekulativní, a v takových situacích dává smysl plnit. Posuzujeme to individuálně a plníme v 99,9 % případů, a to i když nemusíme. Jako v reálných příkladech ze života níže.
Diagnostikování epilepsie probíhá na základě podrobného zkoumání anamnézy a objektivního popisu záchvatu pacienta. Pacient popisuje vjemy a své pocity před záchvatem, zkoumá se i četnost záchvatů a jejich intenzita. Provádí se CT a MRI vyšetření. K monitorování průběhu terapie a její úspěšnosti se využívá EEG.
Jeden prodělaný záchvat však nemusí znamenat diagnózu epilepsie. Mnoho lidí může během svého života prodělat pouze jeden záchvat, který bývá vyprovokovaný. Diagnózu je proto možné stanovit až po druhém prodělaném záchvatu.
Prevence epilepsie zahrnuje následující opatření:
Mezi běžné příznaky epilepsie patří:
Co se týče reálného dopadu na domácnost, pacienti trpící epilepsií nejsou schopni při zhoršení stavu vykonávat běžné činnosti a zůstávají odkázáni na pomoc blízkého okolí.
Díky správně nastavené léčbě lze přibližně v 70 % případech epileptické záchvaty zcela potlačit. Léčba epilepsie je nicméně dlouhodobá a je založena na pravidelném užívání protizáchvatových léků. Ty je možné po alespoň dvouletém bezzáchvatovém období pod dohledem lékaře postupně vysazovat. Léky potlačují vznik, šíření a trvání elektrických impulsů v mozku. Při akutní léčbě se využívají benzodiazepiny. Dále se využívají neurologické zásahy do mozku nebo ketogenní dieta. Součástí léčby jsou preventivní opatření pro předcházení dalším záchvatům. Člověk trpící epileptickými záchvaty by zároveň neměl řídit.
Již od roku 2008 je 26. březen Světovým dnem epilepsie. Cílem je šířit povědomí o tomto onemocnění. Symbolem nemoci je fialová barva.
Epilepsie je čtvrtou celosvětově nejrozšířenější neurologickou nemocí. Ojedinělý epileptický záchvat prodělá přibližně 1–4 % populace. V současné době tímto onemocněním trpí na celém světě kolem 50 milionů lidí. V České republice se s epilepsií potýká cca 100 tisíc pacientů. Ve vyspělých zemích ročně přibude 24–53 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
Riziko, že se po prvním záchvatu objeví další a rozvine se epilepsie, je přibližně 80 %. U dospělých s epilepsií je až 3krát vyšší riziko úmrtí než u běžné populace. Podle některých studií může být průměrná délka života epileptika kratší až o 10 let.
Pacienti s epilepsií mohou být při závažnějších a častějších projevech na nějakou dobu vyřazeni ze zaměstnání. Přicházejí o plat a zůstávají odkázáni pouze na dávky nemocenského pojištění. To se může v negativním smyslu podepsat na rodinném rozpočtu a kvalitě života.
S vysokými náklady na léčbu a výpadkem příjmu dokáže pomoci správně nastavené životní pojištění. U nás v pojišťovně Simpleagarantujeme plnění v 99 % případů, a dokonce plníme v 99,9 % případů.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
