Zatímco do konce roku 2009 se invalidní důchod rozděloval na plný a částečný, od roku 2010 se rozlišují 3 stupně invalidity. Nejnižším stupněm je invalidita 1. stupně. Ta se týká osob, u nichž poklesla pracovní schopnost minimálně o 35 %, maximálně však o 49 %.
Základní podmínkou pro získání nároku na invalidní důchod z invalidity 1. stupně je zjištění invalidity posouzením zdravotního stavu žadatele od ošetřujícího lékaře. Další podmínkou je nutná doba pojištění z období před samotným přiznáním invalidity, záleží přitom na konkrétním věku žadatele. U lidí do 28 let věku je doba zjišťována z posledních 10 let před vznikem invalidity a činí 5 let. Pro starší žadatele, kteří tuto podmínku nesplňují, platí, že předpoklad naplní i v případě, že v posledních 20 letech byli pojištěni alespoň 10 let.
Výpočet výše invalidního důchodu I. stupně není zrovna jednoduchý. Částka se totiž skládá ze dvou složek – základní a procentní výměry. Zatímco základní je stejná pro všechny stupně invalidity, u procentní záleží na několika faktorech. Odvíjí se od délky doby pojištění, od příjmů dosažených před vznikem invalidity a od momentálního stupně invalidity.
Nevýhodou v případě invalidity I. stupně je především značně nižší dávka oproti dávce II. a III. stupně. Finanční situace je v tomto ohledu velmi komplikovaná, člověk se tak neobejde bez přivýdělku. Další nevýhodou je, že doba pobírání invalidního důchodu v I. stupni se nezapočítává do náhradní doby pojištění pro výpočet starobního důchodu. Doporučuje se proto přivýdělek zakládající účast na nemocenském pojištění. Výhodou naopak je, že invalidní důchod I. stupně nepodléhá zdanění.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
