Možné problémy s kyčlemi
Nejčastěji bolesti kyčlí způsobuje tzv. koxartróza, což je degenerativní poškození kyčelního kloubu. Dochází ke zhoršování funkce kloubů, problémům při chůzi do schodů nebo při obouvání.
Nejčastěji bolesti kyčlí způsobuje tzv. koxartróza, což je degenerativní poškození kyčelního kloubu. Dochází ke zhoršování funkce kloubů, problémům při chůzi do schodů nebo při obouvání.
Příčinou bolestivých kyčlí je nejčastěji nevhodně zvolená obuv nebo také špatný styl chůze, čímž dochází k přetěžování kloubů. Zdrojem potíží může být i běh či jiný druh sportu. Na vině jsou i nejrůznější vrozené vývojové vady nebo různě dlouhé krčky stehenní kosti. Dalším důvodem, který mnohdy způsobuje nepříjemné bolesti kyčlí, je různá délka nohou, která vede k nerovnoměrnému zatěžování kyčlí.
Problémy s kyčlemi může dále způsobovat osteoporóza, revmatoidní artritida, uvolněné vazy, nádory kostí a další.
Při diagnostikování problému se nejprve lokalizuje bolest a hledají se její příčiny. Provádí se zkouška hybnosti kyčelního kloubu v různých polohách, sleduje se otok nebo případné zarudnutí. Lékař také zkoumá postoj pacienta, porovnává délku nohou a styl chůze. Následuje rentgenové nebo ultrazvukové vyšetření, odběry krve a moči nebo magnetická rezonance.
Mezi preventivní opatření, kterými je možné předcházet problémům s kyčlemi, je užívání kolagenových přípravků. Vhodným preventivním krokem je také snížení hmotnosti, čímž se omezí zátěž kyčlí. Mezi vhodné pohybové aktivity patří ty s menšími otřesy. Ideálním sportem je jízda na kole nebo plavání. Vhodné je protažení před pohybovou aktivitou i po ní.
Problémy s kyčlemi se projevují bolestí vystřelující do kolene, bolestí stehen, třísel nebo hýždí, praskáním kloubu, ranní ztuhlostí, otokem a zarudnutím nebo změnou rozsahu pohyblivosti kloubu. Ke zhoršování dochází v závislosti na fyzické aktivitě. V posledním stádiu je bolest tak nepříjemná a ostrá, že pacient chodí často nakloněn k jedné straně nebo kulhá.
V pozdějším stádiu mohou být pacienti vyřazeni z pracovního poměru, a přicházejí tak o příjem.
Součástí léčby problémů s kyčlemi je omezení pohybové aktivity, která bolest způsobuje. Úlevu bolavým kyčlím přinese i redukce hmotnosti. Důležité je také vyhýbat se jednostranné zátěži a zvolit vhodnou obuv. Vhodné jsou rehabilitace, bandáže, tejpování, elektroléčba nebo obstřiky. V pozdějších stádiích je pak řešením operace, během které se kyčelní kloub nahradí umělým.
Po operaci kyčle, během které je kyčelní kloub nahrazen umělým, končí někteří pacienti v invalidním důchodu. Samotná implantace umělého kyčelního kloubu ovšem není důvodem k přiznání invalidního důchodu. Po operaci kyčle mohou nastat nejrůznější komplikace v podobě luxace endoprotézy, zlomeniny a další.
Bolest kyčlí nejčastěji trápí osoby ve věku 50 – 60 let, nevyhýbá se ovšem ani osobám v produktivním věku, mladým lidem, nebo dokonce i dětem. Uvádí se, že až 75 % lidí nemá stejně dlouhé nohy, což může způsobovat právě bolest kyčlí. Na vině nejčastěji bývá skolióza.
Pacienti s bolestmi kyčlí nebo po implantaci kyčelního kloubu mohou být na nějakou dobu vyřazeni z pracovního poměru, a přijít tak o plat.
S vysokými náklady na léčbu a výpadkem příjmu dokáže pomoci správně nastavené životní pojištění. U nás v pojišťovně Simpleagarantujeme plnění v 99 % případů, a dokonce plníme v 99,9 % případů.