Pro vyšetření a diagnostikování pohmožděných žeber je důležité, aby lékař posoudil, zda nedošlo k poškození vnitřních orgánů chránících žebra. Provádí se fyzikální vyšetření pro zjištění místa poranění a kontroly dýchání. U pohmožděných žeber se provádí rentgen hrudníku pro vyloučení zlomenin. Pohmožděniny jako takové se na rentgenu neprojeví. Další vyšetření a testy poslouží k odlišení zlomeniny od poranění svalů nebo měkkých tkání.
Jedním ze základních kroků je ultrazvukové vyšetření, které podá základní informace o charakteru poranění. U pohmožděných ledvin se dále provádí CT vyšetření, popřípadě rentgenové vyšetření s podáním kontrastní látky pro sledování práce ledvin. U nejasných případů je možné provést počítačovou tomografii spolu s podáním kontrastní látky přes močovou trubici, močový měchýř a močovod do ledvinové pánvičky. V případě nejasného nálezu se provádí vyšetření ledvinových cév pomocí podání kontrastní látky přímo do tepny.