Úzkost se projevuje psychicky i fyzicky (např. lekavostí, bušením srdce, poruchami spánku apod.). Úzkost je v podstatě složitá kombinace různých emocí, zejména strachu, zlých předtuch a obav. Jedná se o krátkodobý stav. Deprese je vážnější a déle trvající psychickou poruchou. Může mít několik stupňů od lehké, přes střední až po těžkou depresi, kterou mohou doprovázet i psychotické příznaky.
Úzkosti většinou nastávají bez příčiny. Příčiny depresí jsou komplexní a často jde o kombinaci genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů. Častými příčinami jsou například:
Včasná diagnostika a léčba hraje důležitou roli. Je vhodné obrátit se na praktického lékaře, jež je schopen zahájit základní léčbu. Výhodou je dlouhodobá znalost pacienta. Základním krokem při vyšetření je vyloučit jiné příčiny deprese. Lze provést odběry krve nebo pacienta poslat na další specializovaná vyšetření. Důležité je odhalit, zda depresivní stavy nejsou příčinou jiného psychiatrického onemocnění nebo důsledkem závislosti na alkoholu či drogách. Vedle stanovení diagnózy by měl lékař rozhodnout o nejlepším léčebném postupu.
Úzkosti a deprese postihují psychické i fyzické zdraví. Jako důsledek úzkostných a depresivních stavů se mohou objevit další zdravotní obtíže, například srdeční onemocnění, zvýšené riziko vysokého krevního tlaku apod.
Mezi preventivní opatření, kterými je možné úzkostem a depresím předcházet, patří například:
Mezi příznaky úzkosti a deprese patří:
Co se týče reálného dopadu na domácnost, mohou být pacienti se závažnějšími úzkostnými a depresivními stavy neschopni vykonávat běžné činnosti a zůstávají odkázáni na pomoc svých blízkých.
Léčba úzkosti a deprese spočívá ve farmakologické léčbě a psychoterapii. Farmakologická léčba má 3 fáze – akutní, udržovací a preventivní. Pacient užívá antidepresiva bez předpisu, přírodní antidepresiva nebo antidepresiva na lékařský předpis.
Psychoterapeutická léčba zahrnuje kognitivní metody upravující pozornost, vnímání, paměť a hodnocení. Cílem je změnit pacientovo chování k lepšímu. Dále se využívá interpersonální terapie, která se zaměřuje na změnu mezilidských vztahů a soustředí se na konkrétní problém. Jde o léčbu krátkodobou.
10.říjen byl vyhlášen Světovou federací pro duševní zdraví Světovým dnem duševního zdraví poprvé v roce 1992. Každoročně se tato federace snaží zlepšit povědomí o důležitosti mentální pohody.
Podle provedených průzkumů vykazuje v Česku známky deprese nebo úzkosti až 70 % dětí, což je oproti dřívějšku více. V rámci Evropy se Češi nachází na 10. místě. V “covidovém” roce 2022 trpělo stresem, úzkostmi nebo depresemi 27 % lidí s nejistým zaměstnáním. K celosvětovému nárůstu úzkostí a depresí došlo v prvním roce pandemie a po pandemii výrazné vzrostly pocity osamělosti. V loňském průzkumu uvedlo symptomy deprese nebo úzkosti 16 % dotazovaných. Dlouhodobé průzkumy uvádějí, že čísla bývají nejvyšší v únoru a březnu, a to v podstatě každoročně.
Lidé trpící těžkými úzkostnými stavy a depresemi nejsou většinou schopni vykonávat své zaměstnání a musí nastoupit na nemocenskou a zahájit léčbu. V takové chvíli přicházejí o plat ve výši, na kterou byli doposud zvyklí, a zůstávají odkázáni pouze na nemocenské dávky.
S vysokými náklady na léčbu a výpadkem příjmu dokáže pomoci správně nastavené životní pojištění. U nás v pojišťovně Simpleagarantujeme plnění v 99 % případů, a dokonce plníme v 99,9 % případů.
Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies.
Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použitím údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy.
Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit. Nyní udělený souhlas je platný po dobu 1 roku.
