Vyhoření a dopady na zdraví a peněženku

Psychické vyhoření je psychický stav, pocit vyčerpání. Tento pojem byl poprvé popsán v roce 1974 Herbertem J. Freudenbergerem. Termín s názvem „burnout“ byl v dřívějších dobách spojován s lidmi, kteří zcela propadli alkoholu a ztratili zájem o okolí. Pojem psychického vyhoření se do povědomí lidí dostal až ve 2. polovině 20. století, to ale neznamená, že by příznaky psychického vyhoření nebyly známy již předtím. Důležité je včasné rozpoznání psychického vyhoření, které může vygradovat ve vážnéý zdravotní problém. Ve většině případů ovšem tento problém začíná skrytě.

1. Pracovní stres – má vliv nejen na pracovní výkon, ale i na psychiku. V krajních případech může vést až k syndromu vyhoření. Nejvíce ohroženými jsou profese lékařů, zdravotních sester, sociálních a pedagogických pracovníků, psychologů a policistů. Vyhoření se ovšem čím dál častěji týká i ostatních profesí.
2. Nerovnováha mezi pracovním a soukromým životem – rovnováha v těchto dvou oblastech je v poslední době trendem. Přílišný workoholismus a minimální nebo žádný soukromý život mohou mít výrazný vliv na případné vyhoření.
3. Tlak na vlastní výkon a strach ze selhání – v tomto případě dochází k přiživování stresu, který může vyústit až v syndrom vyhoření.
4. Jednostranné zaměření mysli a neschopnost relaxace – v případě, kdy člověk soustředí myšlenky především jen na práci a povinnosti a není schopen se uvolnit a relaxovat, vyhoření na sebe nenechá dlouho čekat.

Psychické příznaky

• únava a pokles výkonnosti – dochází k čím dál většímu vyčerpávání zdrojů energie a výraznému poklesu výkonnosti, až k nechuti cokoliv dělat
• úzkosti a deprese – zprvu mohou být tyto příznaky nenápadné, dochází ke zhoršení nálad, které mohou vygradovat až v depresivní stavy
• poruchy paměti a soustředění – člověk začíná zapomínat důležité termíny, není schopen se soustředit na práci a je roztěkaný
• neschopnost uvolnit se a relaxovat – lidé trpící vyhořením nejsou schopni odpočívat, relaxovat, vypnout a neřešit pracovní povinnosti
• postrádání smyslu života – vyhoření může vygradovat až v celkovou apatii a postrádání smyslu života, výjimkou nejsou ani sebevražedné myšlenky

Fyzické příznaky

• problémy se spánkem – objevit se může nespavost nebo naopak zvýšená potřeba spánku, která ovšem nevede k regeneraci
• poruchy trávení a dýchání – problémy se zažíváním, nadýmání, nepravidelné vyprazdňování, ztížené dýchání
• bolesti hlavy a zad – objevit se mohou migrény, bolesti zad, na které nic nezabírá
• pokles libida – typický je i pokles zájmu o sexuální aktivity, k čemuž dochází v důsledku poklesu pohlavních hormonů
• vysoký krevní tlak – v závažnějších případech infarkt
• zvýšená únava – dochází nejen k fyzickému, ale i emocionálnímu vyčerpání, často i k chronické únavě

Psychické vyhoření ovlivňuje fyzické i duševní zdraví a může tak způsobovat dlouhou řadu potíží od nespavosti přes, vysoký krevní tlak až po deprese a celkovou apatii. I psychické chorobynemoci patří mezi nemoci, takže i v tomto ohledu hraje životní pojištění důležitou roli. Syndrom vyhoření může způsobit, že člověk na nějakou dobu opustí pracovní proces, čímž přijde o pravidelný příjem. Životní pojištění může být v takových situacích vhodným řešením.

Ideální je samozřejmě psychickému vyhoření předcházet nebo se ho pokusit zvládnout včasným zvolněním a nastolením změn. Mezi preventivní metody patří:

• work-life balance (nalezení rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem)
• self-care (péče o duševní a fyzické zdraví)
• sebevzdělávání
• práce na sobě
• nepřepínat se
• najít si čas na relaxaci
• dopřát si pravidelný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu
• nebýt obětí moderních technologií a jednou za čas si dopřát digitální detox

Důležitou roli v oblasti předcházení psychickému vyhoření, hrají i zaměstnavatelé, protože tento problém se týká nejen zaměstnance samotného, ale i jeho zaměstnavatele. Ti mohou v oblasti prevence výrazně pomoci, a to například následujícími způsoby:

1. poskytnutí prostoru pro vlastní rozhodování a iniciativu
2. nepřetěžování zaměstnanců
3. oceňování a motivování zaměstnanců
4. podpora sounáležitosti a dobrých vztahů (neformální akce, teambuilding apod.)

V případě, kdy člověk začne pociťovat některý z příznaků vyhoření, je na místě co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Mezi možnosti pomoci patří:

• praktický lékař
• psycholog nebo psychoterapeut
• psychiatr
• internetové bezplatné poradny
• telefonická linka důvěry

Životní pojištění může poskytnout podporu v případě psychického vyhoření, a to ve chvíli, kdy je člověk v důsledku vyhoření je člověk na nějakou dobu vyřazen z pracovního procesu. V takové chvíli pomůže nepříznivé finanční období překlenout vyplácené pojistné.

1. Příkladem psychického vyhoření je i školitel a top manažer velkých firem, kterého potkalo vyhoření, ale naštěstí zvládl nepříjemné dopady zvrátit. Postupem času začalo nadšení z práce opadat. Na vyhoření se podílel i jeho nadřízený, který práci znehodnocoval, což vedlo k prohloubení vyhoření. Díky tomu, že mohl využít zkušenosti lidí, se kterými pracoval během koučování, dokázal vyhoření zachytit relativně brzy. Uvědomil si, co mu práce bere a dává, a ve chvíli, kdy přišla nabídka na jinou pozici, ji bez váhání ji přijal. Práce ovšem byla časově náročná a v důsledku toho nakonec došlo až k rozvratu rodiny. Opět přišlo na řadu zohlednění priorit a změna práce na klidnější a časově méně náročnou.
2. Další osobou, která se potýkala s vyhořením, je i paní Kamila, která pracovala v oblasti marketingu. Problémy začaly ve chvíli, kdy ředitel firmy chtěl mít vše pod kontrolou a paní Kamila tak měla poměrně svázané ruce a ve finále dost času promrhala u kávy nebo nad novinami. Nastoupila zvýšená únava a problémy se spánkem, které ovšem neustoupilyi ani poté, co v práci dala výpověď.

Psychické vyhoření je stav, v jehož důsledku dochází k fyzickému a psychickému vyčerpání. Přichází nenápadně, ale může mít fatální dopady pro zdraví. Příznaky vyhoření se vyplatí nepodceňovat a rozhodně by neměly být přehlíženy. Vyhoření totiž neodezní jen tak samo od sebe a tento problém je nutné řešit, ať už svépomocí, nebo s pomocí praktického lékaře, psychologa, psychoterapeuta či psychiatra.

• Zzmv.cz. SYNDROM VYHOŘENÍ. Dostupné z:https://www.zzmv.cz/syndrom-vyhoreni
• Vzp.cz (2021). SYNDROM VYHOŘENÍ – PŘICHÁZÍ NENÁPADNĚ, ALE NIČÍ DŮSLEDNĚ. Dostupné z:https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/syndrom-vyhoreni-prichazi-nenapadne-ale-nici-dusledne
• Cs.wikipedia.org (2024). SYNDROM VYHOŘENÍ. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyho%C5%99en%C3%AD
• Terap.io (2021). SYNDROM VYHOŘENÍ: PŘÍČINY, PREVENCE A LÉČBA. Dostupné z:https://terap.io/blog/prakticke-tipy/syndrom-vyhoreni
• Loono.cz. SYNDROM VYHOŘENÍ. Dostupné z:https://www.loono.cz/syndrom-vyhoreni
• Hrnews.cz (2022). PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ U ZAMĚSTNANCŮ FIRMY: JAK NA TO? Dostupné z:https://www.hrnews.cz/lidske-zdroje/rizeni-id-2698710/prevence-syndromu-vyhoreni-u-zamestnancu-firmy-jak-na-to-id-4213731
• Syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz. PŘÍPADOVÉ STUDIE. Dostupné z:https://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/syndrom-vyhoreni-uvod/pripadove-studie